RODINNÁ SKUPINA 1 ("dvojka")

V naší rodinné skupině je nás momentálně 7 dětí. Starají se o nás teta Marcela společně s tetou Luckou a strejdou Petrem.

Nejstarší z nás je Saša (17 let), postoupila do druhého ročníku oboru Stravovací a ubytovací služby. Je těhotná, takže se připravuje na své miminko. Má ráda hlavně hudbu. David (14 let) je v 7. třídě ZŠ. Chodí na skauta a do místního fotbalového klubu. Je velice nadaný na sport. Má tu ještě dva sourozence - Sandru a Kubu. Tomáš (13 let) je také v 7. třídě. Rád se věnuje jakémukoliv sportu, ale hlavně fotbalu v místním fotbalovém klubu. Často pomáhá s různými pracemi v celém DD, je velice ochotný. Samka (13 let) chodí též do 7. třídy. Zajímá se o dění kolem sebe, je zvídavá, ale nejvíc ji přitahují zvířata, která ráda pozoruje a chtěla by se o ně starat. Sandra (11 let) navštěvuje 5. třídu ZŠ. Ráda stále něco vytváří a hraje společenské hry. Kuba (9 let) je ve 3. třídě ZŠ. Jako jeho starší bratr rád sportuje a chodí do místního fotbalového klubu. Má nadání snad na všechny sporty. Je však i tvořivý a nebojí se žádné práce. Jirka (9 let) chodí do 2. třídy ZŠ. Je to náš velký raubíř. Zabaví se celkem rychle u nějaké stavebnice nebo hry.

Společnými silami hospodaříme a staráme se o náš byt ve druhém patře. Každý má nějaké své povinnosti a tak si je musíme plnit. Škola nás moc nebaví, prázdniny jsou lepší, ale budeme se snažit se něco naučit!

Ve volném čase rádi vyrážíme do přírody na vycházky, jezdíme na kole, kolečkových bruslích, hrajeme různé hry nebo fotbal na tartanu. V létě se nejradši koupeme v našem bazénu a v zimě se věnujeme zimním sportům, jako jsou brusle, boby, lyže nebo snowboard. Když je špatné počasí, tak rádi sledujeme různé filmy, něco tvoříme a vyrábíme nebo hrajeme společenské hry, které jsme si oblíbili. Největší boj je vždycky o to, kdo půjde na PC

Podle našich možností rádi reprezentujeme náš DD na různých soutěžích po celé republice. Zúčastňujeme se také různých kulturních a sportovních akcí hlavně v našem okolí.

Občas zlobíme a tak se s námi tety a strejda musejí rozčilovat, ale máme je rádi! Někdy jsou tety a strejda otravní, pořád po nás něco chtějí a nemůžeme si dělat to, co sami chceme, ale v koutku duše víme, že to s námi myslí dobře a chtějí nás něco naučit do života. Patří jim VELKÉ DÍKY!